The Avalanches – Wildflower

The Avalanches – Wildflower

Přičichněte si k divoké kytce Wildflower, se kterou vás The Avalanches vezmou na cestu našim (ne)všedním světem

Avalanches jsou jako Hayleyova kometa nebo zatmění slunce. Nezažijeme to často, ale když se to na nebi objeví, je to nezapomenutelný zážitek. I když přesnější astronomický úkaz by byl možná Mars, který jednou za 15-17 let dosáhne své největší viditelnosti. The Avalanches totiž trvalo rovných 16 let než vydali album Wildflower po svém debutu Since I Left You z roku 2000.

Od doby, co nás The Avalanches odpustili…

Nemusíte jejich debut Since I Left You ani slyšet, aby bylo jasné, že bylo vyjímečným albem. Už jen z toho důvodu, že se po tak dlouhé době na tuhle partu nezapomenulo. Avalanches naservírovali hned 21 (plus 1 remix) písní a více než hodinu poslechového času. Už podle zvuku to nebyla žádná chorobná posedlost dokonalostí, která zdržela album, ale spíše užívání si ladění detailů. Pro kohokoliv, kdo se rozhodne vydat album až po takové době, to může být nebezpečné z hlediska očekávání fanoušků. Mnoho z nich si jistě může tak dlouhou prodlevu vysvětlit, jako čekání na geniální výtvor, který musí při prvním poslechu vystřelit mozek. Hlavně proto nebyly reakce na nové album vždy sto procentně nadšené.

Není to však album, které vás ohromí první poslech. I proto, že se na albu otisklo 16 let práce, musíte v sobě náladu alba na chvíli nechat působit a legální drogu, kterou Avalanches přinášejí aplikovat několikrát. Wildflower pak ve vás naplno rozkvete jako divoká květina a zanechá pocit, jako málo které album. Poslouchat jednotlivé skladby je podobné jako poslechnout si 1 píseň z Joe’s Garage Franka Zappy. Nemáte ani poloviční požitek z toho, co vám dá poslech alba jako celku. Wildflower sice nemá tak jako Joe’s Garage příběh, je ale o pocitech, které máte při poslechu. Je to šílená změť zvuků, která nějakým nevysvětlitelným způsobem vyvolává pocit pohody. Prostě se jen tak necháte unášet na vlnách (nebo spíše lavinách?) jejich samplů a ať už to udělali jakkoliv, působí to jako uvolňující droga, která nepřináší žádný negativní efekt na zdraví. Je to takové relaxační album zvláštního druhu, které není zaměřené jen na klidné tóny.

The Avalanches
The Avalanches

Přesto se výrazné momenty najdou, například proosulněná “Because I’m Me” začínající zpěvem dítěte; “If I Was a Folkstar” s melodií ve stylu “Midnight City” od M83, která ve vás uvízne po dlouho dobu nebo trochu bláznivá ale chytlavá píseň ve stylu Gorillaz “Frankie Sinatra”, mixující různé žánry od reggae po nějakou (lepší označení nenajdu) starou karnevalovou hudbu. Podobně jako např. Primal Scream na albu Screamadelica nebo Daft Punk, Avalanches mixují žánry tak, že si vytvořili v podstatě svůj vlastní žánr. Wildflower je nejvíce ze všech žánrů mix hip hopu, psychadelického folku, funku, podivínského popu, soulu, diska a bůhvíčeho všeho ještě.

Skládanka samplů

Pokud jsem v recenzi The Life of Pablo označil Kanye Westa jako “mistra samplů” (odkaz), Australští The Avalanches by si zasloužii označení “bohové samplů”. Skládají hudbu tím, že ji skládají – a to doslova. Nejen ovšem z vlastních nápadů, ale hlavně ze samplů již vytvořených písní, které pak slepí dohromady svými nápady. A že si nevypůjčili ledajaká písně. Jsou mezi nimi i “Come Together” podepsané legendárním skladatelským duem Lennon/McCartney, “Uncle Albert” podepsané tím druhým z této dvojice a jeho ženou Lindou nebo třeba „Black Water“ slavné kalifornské kapely 70. let The Doobie Brothers.

,Na minulém albu bylo údajně použito neuvěřitelných 3500 samplů. Dá se očekávat, že na tomhle to sice nebylo tolik, ale i rozhodně to nebylo málo. To může taky dobře vysvětovat, proč trvala příprava nového alba celých 16 let. Ať už si o tomhle způsobu skládání hudby myslíte cokoliv; s ohledem na veškerou byrokracii ohledně autorských práv takového množství skladeb to jistě není taková pohoda vypůjčit si takové množství cizích kousků. Ješte předtím však musíte slyšet neuvěřitelnou spoustu písní a po podstoupení oné právní stránky věci můžete teprve začít jednotlivé samply skládat jako skládanku. Pokud pro vás není lehké si představit, jaké úsilí tohle musí dát; je to asi jako sestříhat film do plnohodnotného děje s tím, že se bude skládat převážně ze scén jiných filmů. Avalanches prostě mají nějakou super schopnost a píli, díky které dokážou vzít nápady jiných a poskládat je tak, aby to znělo jako jejich nápady. Můžete říct, že třeba takový Dave Grohl z Foo Fighters musí těžit jen ze svých vlastních nápadů. Avšak jen mezi tím co The Avalanches přijdou na 1 sample vhodný k použití a vyřídí práva, Dave Grohl si může do ruky vzít kytaru a napsat z fleku 10 písní.

“You want the sound of a dog barking… but it has to be the right dog barking.” – Chater

Aby toho nebylo málo, Avalanches si také přizvali spoustu hostů. Na Wildflower jsou slyšet třeba Detroitský rapper Danny Brown (který mimochodem taky vydal v minulém roce skvělé album „Atrocity Exhibition“), americký písničkář Father John Misty a údajně si zahrál na bicí taky Kevin Parker z Tame Impala.

Dveře vedoucí pryč ze světa nudy všedního života

Je těžké v textech The Avalanches najít nějaký hluboký význam. Když si však vezmete např. moment, kdy album vrcholí – píseň “Saturday Night Inside Out” a text:

“I first saw her in a mega store/ The day-glo raven born into a free fall / The fulfillment of a 10th grade prophecy / A motel masterpiece”

o nějakém románku z obchoďáku, kde Avalanches jakoby otevírají neviditelné, barevné části našeho šedého, všedního světa.

Pokud mi nevěříte, tak v “Light Up” je úryvek:

“That there’s something to do / For the rich people too / So light up the hall / There’s dancing for all / Doo doo doo doo doo / It’s a world of fantasy”

nebo v “Subway” několikrát opakovaný “hook”:

„You walk on the subway / it moves around.“

Avalanches nám jakoby servírovali příběhy lidí, pohybujících se ve všedním světě, kterým se, jak tak po tom šedém světě chodí, otevírají dveře do barevnějších a lepších částí světa, které jsou plné zábavy. Pokud bychom jejich minulé album Since I Left You měli podobným způsobem rozebrat, působilo spíše jako únik z tohoto světa pryč. Hodil by se pro něho skvěle třeba název “Soundtrack pro dovolenou, na kterou se nedostanete”. U Wildflower by to mohlo být naopak “Zvedněme hlavy a najděme to, co nám svět může nabídnout teď a tady”. V podobné náladě užíváni si všedního se nese i “The Noisy Eater” plná zvuků mlaskání, polykání a nalévání vody. Ve sloce hostující Biz Markie legračně rappuje o různých variací snídaní a v refrénu se pak objevuje sample “Come Together”, který následně přejde do dětského sboru, který zpívá tuto slavnou píseň Beatles. Není to úplně běžné, aby někdo samploval Beatles a Avalanches se povedlo tuhle cennou trofej získat až po tom, co napsali dopis přímo držitelům práv – Paulu McCartneymu a asi nejslavnější vdově všech dob Yoko Ono.

Dveře vedoucí pryč ze světa nudy všedního života

Není náhoda, že o sample Beatles Avalanches tak stáli. Wildflower v lecčems připomíná psychadelii 60. let. Jakoby použili stroj času, strávili pár let v šedesátkách a pak se zase vrátili zpět do studia 21. století, aby tehdejší atmosféru zachytili pomocí dnešních technických vymožeností. Když vezmeme v potaz onu délku příprav alba, díky které album ani nemůže mít zvuk roku 2016, přijdeme na to, že Wildflower je album, které si skutečně tak trochu putuje časem a vystihuje hned několik časových období: současnost , 90. léta – doba příprav debutu a přelom 60./70. let – doba, kdy se členové skupiny narodili.

A protože o tomhle albu obzvláště platí, že je si ho třeba zažít, tohle je vzkaz Avalanches oznamující Wildflower, který dokonale album vystihuje:


Vydáno: 8. červenec 2016
Délka: 01:04:11
Žánr: Elektronická hudba, Alternative Dance
Rozhodně musíte slyšet: Nejlépe celek, ale když už tak alespoň: 2. Because I’m Me, 3. Frankie Sinatra, 6. If I Was a Folkstar, 9. The Noisy Eater, 17. Sunshine, 20. Stepkids

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář