Robert Plant – Carry Fire

Robert Plant – Carry Fire

od -

Recenze | Novinky: Robert Plant obtiskl do nového alba Carry Fire tradiční hudbu svých oblíbených 3 zemí: Ameriky, Irska i Maroka

Hlasový kouzelník klasického rocku Robert Plant tentokrát vydává své nové album Carry Fire pouze pod svým jménem, ale kapela Sensational Space Shifters účinkuje na albu i tentokrát. Carry Fire bylo inspirováno hned několika různými proudy vlivů. Na albu můžeme slyšet, jak Robert Plant čerpá z tradiční hudby z lokalit, které jsou pro něj odjakživa inspirací: z Ameriky a keltské (irské) hudby. Kromě toho je album okořeněno také o trochu více exotické — byť pro Roberta Planta už také tradiční — vlivy středního východu a Maroka.

Po tom co se Robert Plant vrátil z tour k jeho minulému albu lullaby and… The Ceaseless Roar — se kterým přijel mimo jiné i na Colours of Ostrava a do brněnského Ronda —, strávil nějaký čas v americkém Texasu, pak se mu ale podle jeho slov zastesklo po vlhkých horách okolo jeho domu na hranicích mezi Anglií a Walesem. Doma ale nezůstal zase tak dlouho a pro změnu strávil taky nějaký čas i v jeho oblíbeném Maroku. Všechny jeho oblíbené destinace, kde hrál s místními hudebníky, se na albu výrazným způsobem obtiskly. Třeba vlivy marocké hudby slyšíme především na titulní skladbě, proplouvají ale albem po celou dobu jeho trvání.

Fotka Robert Plant k recenzi alba Carry Fire
Robert Plant

Robert Plant se na Carry Fire nevyhne politice. Druhá píseň “New World” tak trochu navazuje na slavnou píseň Led Zeppelin “Immigrant Song” a je další imigrantskou hymnou, která navíc řeší neblahé následky kolonizace.

“They’re barely human‘
It’s time to move them,”

zpívá Plant ve zvukově rozlehlé písni, která zní jako vyhlídkový let nad prosluněnou krajinou.

Trumpova zeď jako Velká čínská zeď

Na písni “Carving Up the World Again… a wall and not a fence” se Plant vyjadřuje k Trumpově slavně-neslavném nápadu postavit zeď na hranicích z Mexikem za účelem zamezení ilegální imigrace. Robert Plant se nápadu přímo vysmál, když napsal text: “Trable na hranicích … Zavolejte kavalérii a zdvojnásobte stráže / Připravte se na katastrofu ve vašem domečku z karet” a odkazuje zároveň i na druhou píseň z jeho alba Band of Joy z roku 2010. Robert Plant taky přirovnává Trumpovu zeď k Velké čínské zdi a říká, že chtějí mít kolem sebe raději zeď než plot, protože skrze zeď není vidět: “Guaranteed immunity „behind a wall and not a fence.“

V textech je Robert Plant skvělý a nemusí řešit zrovna politické problémy. Naprosto s přehledem zvládá vyjádřit i velmi osobní zpovědi.

„I’ll carry fire for you, here in my naked hands“,

zpívá na titulní skladbě. Pěvecky je na tom také výborně a jeho hlas neustále zraje. Hudební a melodické nápady však nejsou tak šťavnaté a zajímavé a album nemá ani takovou magickou atmosféru, jako mělo minulé album Carry Fire a je celkově daleko plošší.

Zpěvák jedné z největších rockových kapel všech dob? Časy se mění, Robert Plant je normální chlap od vedle

Na Carry Fire je několik vynikajících písní jako úvodní “The May Queen”, která zní jako nějaká pohanská oslava v rockovém pojetí, “New World…” a nebo “Bones of Saint” (informovali jsme o ní zde), která asi nejvíce připomíná Led Zeppelin. Skoro až motorkářské riffy vystřídá nádherný přechod do jen jednou zazpívaného refrénu “In the Garden of Eden…” a je to jakobyste byli zavření ve tmě celé měsíce, najednou někdo otevřel okno a dovnitř vnikl sluneční svit a čerstvý vzduch s vůní stromů a louky.

Robert Plant zpívá perfektně, Sensational Space Shifters střídají vedle kytary a basy housle, cello, různé druhy bubnů a nejrůznější exotické nástroje world music. Nelze si nepovšimnout, že Robert Plant vydává taky nesmírně osobní album a není to žádný snob, který by si žil ve svém sídle nad městem a nahrával jen ve svém osobním studiu. Je to vlastně vcelku obyčejný postarší pán, který si nějak moc nepotrpí na to, že byl zpěvákem jedné z největších rockových kapel všech dob. Když je doma, chodí si prý každou středu zahrát fotbal s kamarády a když doma není, poflakuje se a jamuje s nějakými místními muzikanty. Chybí tomu ale nějaká větší jiskra, více překvapivých momentů, více velkých melodií, více čehokoliv, co by dokázalo Planta vytrhnout z rutinně výborně odvedené práce.

Podobné je to i s coverem písně Ersela Hickeyho “Bluebirds Over the Mountain” z konce 50. let, kterou si Robert Plant přizpůsobil k obrazu svému a pojal jí navíc ještě jako duet, když jí nazpíval s frontmankou kapely The Pretenders Chrissie Hynde. Plantovi byste rádi vzkázali: zvládli jste to pěkně, ale od tebe bych čekal ještě víc.

Robert Plant – Carry Fire

Vydáno: 13. 10. 2017
Délka: 49 min.
Žánr: Folk Rock, Americana, Folk, Rock, World Music, Blues
Rozhodně musíte slyšet: 1. The May Queen, 2. New World…, 8. Bones of Saints

Hodnocení
Celkové hodnocení:

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář