Nelly Furtado – The Ride

Nelly Furtado – The Ride

RECENZE | Novinky: Nelly Furtado na The Ride ukazuje, jak dělat pop a být na to hrdý

V roce 2006 se Nelly Furtado katapultovala na vrchol hudebního světa, když Timbalandem produkované album The Ride bylo líhní na rádiové hity, které slyšíme z rádií do dneška. Alespoň jednu z písní “All Good Things (Come to End)”, “Say It Right, “Maneater“ či “Promiscuous” zná snad úplně každý příčetný člověk naší republiky. Než se vrhla na pop skřížený s R&B, Nelly Furtado začínala jako folk-popová zpěvačka. Její debutové album s hippie písněmi jako “I’m Like Bird” z roku 2000 je o dost odlišná káva než její vstup do mainstreamu. Nelly od té doby trochu trpí něčím, co by se dalo nazvat jako krize identity.

A The Ride je pokus, jak vybalancovat její folkově načichlé začátky spolu s moderním středoproudým popem. Její nové album je v její kariéře, která se pohybuje nahoru a zase dolů, příjemným opláchnutím obličeje studenou vodou. O tom, že rozená kanaďanka chtěla znovu nakopnout svou kariéru svědčí i fakt, že odešla ze svého starého labelu a založila svůj nezávislý label Nelstar Music.

Novinka The Ride i proto zní dost nezávisle. Je to indie pop jako vyšitý. Skoro jakoby Furtado byla o 15 let mladší a svou kariéru teprve rozjížděla. Album produkoval John Congleton – držitel Grammy znám hlavně kvůli práce s indie umělci – kapely St. Vincent, Franz Ferdinand, Modest Mouse, Spoon, Goldfrapp, Explosions in the Sky, Autopilot Off, švédský písničkář Jens Lekman…

Fotka zpěvačky Nelly Furtado
Už není rok 2006 a Nelly Furtado přece jen trochu ztratila status hvězdy.(Foto: facebook.com/nellyfurtado/)

Zvuk The Ride připomíná svěží, prostorné aranže jejího debutu Whoa, Nelly! i druhého alba Folklore, je ale více svázáno hudebními i lidskými zkušenostmi. Na první “Cold Hard Truth” zpívá o vztahu. Dvojmyslně ale taky o dlouhé době, která uběhla od minulé desky:

“It’s been a long time coming, coming, coming…”

Skladbou rezonují zkreslené, výrazné, skákavé beaty. “Paris Sun” je tvrdší elektro trochu ve stylu novějších HAIM nebo Nine Inch Nails. “Sticks and Stones” zase připomíná “Midnight City” M83. Výborné “Pipe Dreams” zapojí v polovině varhany a naplno se využívá síla folkové hudby. Nelly Furtado a Congletonovi se daří najít rozumné vyvážení přirozených zvuků a chladných digitálních melodií. Velmi dobře to dokazují v druhé “Flatine”, které vévodí počítačově vytvořené zvuky, i tak však znějí dostatečně “přírodně”. “Carnival Games” i “Palaces” narážejí na iluze zábavního průmyslu: “But don’t mistake this for / An adventure in paradise / Just because the ride looks so good.”

Pokud má album nějaké téma, pak je to hledání vnitřní síly.

Druhá jmenovaná se nabízí jako její další potencionální rádiový hit, alespoň z hlavních stanic však nové písně nejspíše neuslyšíme. Ačkoliv jsou totiž písně lehce dotíravé, oproti hitům z Loose (2006) nejsou určeny k tančení, ale spíše k odpočinkovému poslechu večer u vína. The Ride se nesnaží své slova a myšlenky podávat složitější než jsou, donutí však posluchače k soustředění a očistě mysli. Je to svou náladou velmi bojovné a odhodlané album, skoro až motivační, dalo by se říci. Pokud má album nějaké téma, pak je to hledání vnitřní síly. Velmi příznačně The Ride končí skladbou “Pheonix”, která zní jako adorace znovuzrození lidského života (“All you needed from the start / Was waiting there inside your heart to be born again”). Zda to je i znovuzrození kariéry Nelly Furtado, budeme jistě všichni zvědavi do příště.

Nelly Furtado – Cold Hard Truth

Vydáno: 8. duben 2017
Délka: 45:36
Žánry: Pop, Indie pop, Dance-Pop
Rozhodně musíte slyšet:  1. Cold Hard Truth, 6. Sticks and Stones, 8. Pipe Dreams, 9. Palaces

Hodnocení
Celkové hodnocení:

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář