N.E.R.D – No_One Ever Really Dies

N.E.R.D – No_One Ever Really Dies

od -

Recenze | Novinky: Tři králové Pharrell – Chad – Shay N.E.R.D zůstali na No_One Ever Really Dies tentokrát v domácím žánrovém prostředí a nedá se říct, že by zklamali

Skupinu N.E.R.D. složenou z trojice Pharrell Williams, Chad Hugo a Shay Haley znají u nás snad všichni, skoro nikdo o tom ale vlastně neví. Jejich píseň “Fly or Die” z eponymního alba N*E*R*D (2004) nebo repsektive její začátek, je totiž úvodní znělkou nenáviděného, ale stejně hojně sledovaného pořadu Prostřeno. Tahle producentská supertrojice působí už od konce devadesátých let, ale od roku 2010 mlčela.

To je ostatně nevýhoda těchto vedlejších projektů. Dostane se na ně až, když zrovna není na práci nic důležitého. To neznamená, že by to byla nějaká podřadná práce, hlavní tvář tohoto projektu Pharrell Williams však měl právě po odmlčení N.E.R.D tolik práce, že nemohl vědět, kde mu hlava stojí. Po vydání “Get Lucky” a “Happy” se tenhle chlapík, který předtím produkoval a psal pro jiné interprety dostal na výsluní i pod vlastním jménem v posledních čtyřech letech v populární hudbě platilo, že kdo neměl Pharrella Williamse nějakým způsobem začleněného do alba, jakoby neexistoval.

Foto N.E.R.D k albu No One Ever Really Dies
N.E.R.D

Nyní se zdá, že “Pharrell mánie“ konečně alespoň trochu utichla a ačkoliv — nepochopte to špatně — Pharrell pořád zůstává velkou postavou, uvolnil se mu konečně trochu diář a ačkoliv N.E.R.D pořád není v současné době zrovna ten klíčový element Williamsovy kariéry, očividně nezapomněl na to, že tahle skupina má své fanoušky a spolu s  Chadem Hugem a Shayem Haleyem to umí pořádně rozjet, když na to přijde.

Kyselý zvuk jako citron

Z oné dlouhé sedmileté pauzy se skupina probírala v říjnu skrze sociální sítě a jemné náznaky, které napínaly fanoušky. K jejich radosti to skutečně přišlo a skupina vydala singl “Lemon” s Rihannou, který zároveň otevírá i No_One Ever Really Dies. Rihanna ale není ani zdaleka jediným hvězdným hostem. Na albu slyšíme taky Kendricka Lamara a Eda Sheerana. Nechybí ani André 3000, M.I.A, Future, Wale nebo Gucci Mane.

Pokud dokážete spojit chuť s tím, jak mozek vnímá zvuk, tahle píseň je skutečně kyselá jako citron.

Úvodní píseň a hlavní singl alba se nejmenuje “Lemon” jen tak náhodou. Pokud dokážete spojit chuť s tím, jak mozek vnímá zvuk, tahle píseň je skutečně kyselá jako citron. Velice výrazné beaty zvukově provokují a “Lemon” určitě nebude ničím, co byste pustili na rodinné oslavě jako všemi generacemi obecně tolerované hudební pozadí. Části jako: “Bad bitches”, “Bitin‘ speakers in the face” a všude přítomné: “Bouncin‘ around / Bouncin‘ around,” souzní s hudbou a vytvoří skutečně štiplavý a kyselý zvuk.

Podobně kyselý zvuk a snažení se nezapadat do typických popových obrazů je ostatně něco, co bylo v této skupině vždy přítomné. Pharrell, Chad a Shay jsou přesto výrazně jinou partou než na prvním albu In Search Of… Zatímco na debutu z roku 2002 je většina desky tvořena skutečnými nástroji a skupina nejčastěji prozkoumává žánr alternativního rocku a funk rocku, No_One Ever Really Dies je ryze rapové album, které svými vlivy jiných žánrů nejde nikdy tak daleko, aby se nějak výrazně lišilo od toho, co vydávají umělci ovlivněni hip hopovou kulturou.

Tetokrát N.E.R.D ukázali, že to umí rozjet i v domácí hip hipové kultuře

Album ovlivněné z 90% hip hopem je tedy pro tuto trojici asi srovnatelné s tím, kdyby český dobrodruh a cestovatel Dan Pribáň tentokrát namísto přejížděnám Trabantem Afrikou oznámil, že pojede na další cestu v Hondě Civic a jeho trasa bude Praha – Ostrava.

Na jednu stranu je to škoda, protože projekt N.E.R.D byl z části založen na tom, že Pharrell s kámoši odhodili své obvyklé postupy, nástroje a zábrany a zkoušeli vytvořil něco, co se liší od toho, co bychom od nich čekali. Album ovlivněné z 90% hip hopem je tedy pro tuto trojici asi srovnatelné s tím, kdyby český dobrodruh a cestovatel Dan Pribáň tentokrát namísto přejížděnám Trabantem Afrikou oznámil, že pojede na další cestu v Hondě Civic a jeho trasa bude Praha – Ostrava.

Ačkoliv byste mohli namítat, že i to může být díky dálnici D1 velice dobrodružný zážitek, je jasné, že český cestovatel bude tak nějak více doma při cestě po tuzemsku, stejně jako Pharrell, Chad a Shay budou vzhledem k jejich mimo projektových kariérám více doma před počítačovým monitorem při vytváření hip hopu než se zkreslenou elektrickou kytarou v ruce jako třeba na čistě rockové písni “Happy” (to je samozřejmě jiné “Happy” než “to” “Happy”) z alba Seeing Sounds (2008).

Ačkoliv tedy zůstali členové tentokrát hudebně doma, na rozdíl od minulých alb měli možnost dokázat, co všechno umí v žánru, který by jim měl být nejbližší. Minulé alba totiž byly jistě zábavné, do dokonalosti ale měly daleko. Ony ostatně ani dokonalé být neměly. Bylo to skutečně takové nespoutané blbnutí a užívání si tvůrčí volnosti.

Novinkou je taky politicky frustrovaný Pharrell, který se letos potřeboval vyjádřit i k politice. A tak tedy vedle toho, že N.E.R.D byl vždyky projekt pomocí něhož Pharrell ventiloval své odlišné hudební nápady, tentokrát si ventiluje taky vztek na Trumpa. Otázkou je, jestli zrovna tohle N.E.R.D potřebovali.

Snesitelná politická agitka, ale někteří nevyužití hosté na slabé poslední části alba

“Deep Down Body Thurst” má výbornou atmosféru ospalého velkoměstského večera. Není nic lepšího než si pustit takovouhle píseň, když ujíždíte domů z práce za stmívajících se světel přírodních a rozsvěcujících se světel umělých.

Raději byste si na takto skvělý podklad ale poslechli nějakou méně konkrétní píseň. Namísto toho Pharrell zpívá velice konkrétně: “Oh you won’t get away / The way you treat Islam / Oh you won’t get away / Jesus will open his arms / Oh you won’t get away (hey hey) / Mr. Wizard of Oz” a i sebevíce politicky neznalý člověk pozná, na co Pharrell naráží.

První polovina je tak nehledě na politiku velice silná. Pharrell jí prezentuje oproti Eminemovi na jeho čerstvé novnice Revival vlastně i docela snesitelně. Píseň “1000” s Futurem přinese zajímavé melodické přechody. Píseň popohání do rychlého tempa bubny, které vysílají jeden za druhým pumelice do reproduktorů. Syntezátorový podklad zní velice tajemně a orientálně.

“Don’t Don’t Do It!” pokračuje s využíváním velice širokých možností, které lze použít jako podklad pro rap. Píseň začne v uklidňujících vokálech, base, jemných bicích a klávesách a připomíná třeba některé klidné písně A Tribe Called Quest. S jasnou elektrickou kytarou pak připomene Outkast. Píseň postupně zvedá tempo a intenzitu, pak píseň předá jako ve štafetě Kendricku Lamarovi, který vede píseň do finiše a vede si v tom skvěle.

Velice srandovní je píseň “ESP”. Hlavní jejím účelem je nebýt ani na chvíli všední a vzhledem k tomu, co přijde na poslední části alba, na tuhle píseň ještě budete vzpomínat. Píseň se neustále mění. Hlavně v první části je to jakožto Pharrellova verze nejslavnějšího počinu německých minimalistů Trio “Da Da Da” frajerská a zábavná pecka, která nutí pohupovat hlavou a která je se svými slovy:

“You got energy, but you ain’t gonna use it
You got so much time, but you ain’t gonna use it,”

jako pohlížení na náš běžný svět, když ho máme schopnost vidět z nějakého dalšího rozměru, který nikdo jiný kromě nás nevidí. Elektronická vynalézavost a drogový sound připomíná takového více popového Thundercata. Bohužel pokud v tenhle moment album vypnete, vůbec o nic nepřijdete. Na posledních písních alba se vystřídají takové hudební osobnosti jako André 3000, M.I.A., Ed Sheeran a znovu Kendrick Lamar, je to ale velké plýtvání sil, poněvadž N.E.R.D jim nachystali hodně slabé písně, které zní jako nepoužité nápady z jejich jiných projektů.

No_One Ever Really Dies je zvláštní album a album velice nesourodé jako ostatně všechny dosavadní alba N.E.R.D. Ta nesourodost je teď ale úplně jiného druhu. Když vezmeme v potaz zvuk, ten zní jednotně jako málo co jiného od N.E.R.D, co se týče nějakého potencionálu písní, ten se dost liší a od toho se odvíjí i využití hostů. Do některých písní zapadnou perfektně jako Kendrick Lamar do “Don’t Don’t Do It!”, jiným jako Mie nebo Edovi Sheeranovi snad ani nemělo cenu volat, aby do studia přijeli.

N.E.R.D – No_One Ever Really Dies

Vydáno: 15. 12. 2017
Délka: 51 min.
Žánr: Alternative R&B, Alternative Rap, Progressive Pop
Rozhodně musíte slyšet: 1. Lemon, 2. Deep Down Body Trust, 4. 1000, 6. ESP

  • Recenze návštěvníků a přidání vlastní recenze
    Jaký mají názor návštěvníci?

    Anthony

    Fantano

    8/10

    MGMT

    Doug

    Já si myslím, že to bylo dobré jako....

    Já si myslím...










Hodnocení
Celkové hodnocení:

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář