Gorillaz – HUMANZ

Gorillaz – HUMANZ

od -

RECENZE | Novinky: Damon Albarn na HUMANZ za své Gorillaz mluví až příliš a nenechává je žít jejich kresleným životem

Vince Staples, Danny Brown, Kelela, and Pusha T – to je jen výběr z listiny zúčastněných na novém albu pravděpodobně nejslavnější animované skupiny všech dob – Gorillaz. Když začal Damon Albarn pracovat na novém albu Gorillaz, začal ho psát jako anti-trumpovské, prorok Albarn se nemýlil a vše o čem psal se stalo skutečností.

“Když se to stalo skutečností (byl zvolen Trump, pozn. red.), říkal jsem si, ‘Moment…‘ a začal jsme přemýšlet, jaký druh věštecké koule ten chlap (Albarn, pozn. red.) má…”
– raper Pusha T

 

Server Pitchfork.com trefně poznamenal, že Gorillaz dokázali vždycky naprosto přesně odrážet a předpovídat dobu. Gorillaz jsou pod animovanými postavičkami hlavně odraz šedivého předměstského prostředí v době, ve které se zrovna nacházíme. Albarnovy postavičky takhle v minulosti reagovaly prostřednictvím Bobbyho Womacka i Lou Reeda na období po 11. září, na období světové ekonomické krize a teď na zvolení Trumpa a post-brexitové období, které liberální svět vnímá jako zdrcující porážku. Nehledě však na to zda vládli ti či oni, zda vládla nebo nevládla krize, zda se občané v důležitém referendu rozhodli pro ten či onen krok, Albarn pomocí hudby i videoklipů Gorillaz zachycuje pořád tu stejnou, pokleslou, zoufalou náladu života na předměstí.

Foto Gorillaz k albu HUMANZ
Gorillaz – kreslení hrdinové 2D, Noodle, Russel Hobbs, Murdoc Niccals

Vince Staples, Danny Brown, Kelela, Pusha T, Mavis Staples, D.R.A.M., Jehnny Beth ze Savages – tento bohatý výběr ze seznamu osobností je bohužel někdy u HUMANZ trochu kontraproduktivní. Odhaluje se totiž křehkost Gorillaz, kteří už tak nemají žádnou reálnou tvář a místo, aby se ji Damon Albarn snažil nějakou vytvořit, každý host se přidá v trochu jiném stylu a z alba vznikne tak trochu guláš různých interpretů a hudebních stylů. Taková série odkazů na tvorbu toho, kdo zrovna na albu hostuje. Gorillaz samozřejmě byli vždycky tak trochu hračka Damona Albarna a kamarádů. Vrcholy tvorby Gorillaz – “Clint Eastwood”, “Feel Good Inc.” nebo “19-2000” však vždycky měly nějakého společného jmenovatele. Nyní to působí, jakoby se Albarn na animované opičáky napůl vykašlal a rozhodl se prostě vytvořit playlist svých současných nápadů a přizpůsobil je pozvaným interpretům.

Časy rozhovorů s Gorillaz a zpěváků za plátnem

Za raných časů Gorillaz interpreti dokonce ani nedávali rozhovory. Postavičky 2-D, Murdoca, Noodla a Russela odpovídaly novinářům na rozhovory přes email a zpěváci byli na koncertech skryti za plátno. Teď to vypadá, jakoby čím dál více šly samotné postavičky do pozadí a to je trochu smutné. Gorillaz svým představitelům trochu přerostli přes hlavu, novináři už nemusí předstírat, že si dopisují s kreslenou postavičkou a už to není taková zábava, jako byla dříve. Albarn je využívá jako hlásnou troubu svých liberálních názorů a už je to popravdě trochu otravné. To, že se každý druhý rapper potřebuje vyjádřit k tomu, jaký je Trump zmetek, by se ještě dalo pochopit, proč je ale do toho nutné tahat i kreslené Gorillaz?

Album stojí a padá na Albarnově vizionářství. Je přeplácáno hudebními i textovými nápady, přitom neví kam pořádně jít. Damon ze sebe chrlí inovátorské nápady, ale zapomíná na to, aby písně zněly jako Gorillaz. Když by jste si poslechli synth-popovou “Submission” s hlasem zpěvačky Grace Jones, těžko by jste si tuhle píseň dokázali spojit naslepo s Gorillaz. Malé náznaky přinesl Danny Brown, který se přidal v durhé polovině, to je ale všechno. Následující “Charger” je už trochu jiná káva. Albarn se nebojí sáhnout k naprosto šílené, ale pořádně chytlavé melodii a popěvkům, přičemž mu skvěle přizvukuje Grace Jones. Stejně tak i následující “Andromeda” zní jako krásná ukázka z diskografie “Gorillaz” roku 2017. Tahle prostřední část je vůbec skvělá. Hlavně proto, že je v ní slyšet Albarn. Tentokrát se zdá, že Gorillaz svého stvořitele potřebují jako nikdy předtím. Když pomyslný kužel světla osvítí Albarna, je z toho nezapomenutelná, zdrcující kosmická balada “Busted and Blue” a geniální část Albarna může rozkvést. Když postavička 2-D zpívá:

“Be my light
On me, I am a satellite
And I can’t get back without you”

Zní to, jakoby by píseň byla složena z vesmírné stanice, volně poletující v opuštěných hloubkách vesmíru. Halucinogení “Carnival” Anthonyho Hamiltona je další v řadě parádních písní na HUMANZ. Album by ale mohlo být kratší. Písně jako “She’s My Collar” jsou ve dvacetišesti trackovém albu přebytečné. Skoro jakoby chtěl Albarn zužitkovat každou b-stranu své kapely Blur do alba Gorillaz.

Gorillaz – HUMANZ

Vydáno: 28. duben 2017
Délka: 01:08:59
Žánr: Alternative pop/rock, Alternative indie/rock, Alternative Rap
Rozhodně musíte slyšet: 2. Ascension, 8. Charger, 10. Andromeda, 11. Busted and Blue, 13. Carnival

Hodnocení
Celkové hodnocení:

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář