Recenze | Novinky: First Aid Kit jsou na Ruins po vynucené pauze a boji s osobními problémy při síle

Hudba prý léčí. Není to jen nějaké otřelé moudro našich babiček, ale existuje nespočet studií, které dokazují kladný vliv hudby na zdraví člověka. Primárně hudba působí pochopitelně na zdraví psychické, ale moderní medicína už moc dobře ví, že zdraví psychické a fyzické se v mnoha případech dá považovat jako spojená nádoba. Pokud by existovalo nějaké výběrové CD, které by mělo zmírňovat lidskou bolest, určitě by na něm neměla chybět alespoň jedna píseň od dívčí švédské dvojice First Aid Kit.

Když posloucháte First Aid Kit, je to jako byste procházeli lesem a přitom pozorovali a též poslouchali průzračnou lesní říčku, jak si hledá cestu mezi šedivými kameny. Na švédské dvojici je něco mimořádně přirozeného, čistého, zranitelného, zároveň ale působivého. Stejně jako si voda trpělivě razí cestu lesním prostředím, i First Aid Kit hledají trpělivé a jemné, ale přitom emocionálně velice silné způsoby, jak zapůsobit na posluchače.

Sestry Johanna a Klara Söderbergovy si přitom po průlomové poslední desce Stay Gold (2015), která otevřela duu cestu k posluchačům dveře do celého světa třeba díky reklamě na auta značky Renault, která u nás rovněž běžela, a nebo díky festivalům zvučných jmen. Klara Söderberg ale musela v roce 2015 přerušit turné kvůli vyčerpání a vrátit se zotavovat domů. Jakoby se ta křehkost z jejich hudby projevila i na ní samotné. Příliš poklidné relaxace a léčení nervů si bohužel po návratu domů neužila, namísto toho se musela rozloučit s jejím přítelem a z Anglie se jako zpráskaný pes stěhovala zpátky domů do švédského hlavního města.

Švédky s americkým srdcem

Po prakticky nepřetržitém kolotoči turné a nahrávání přišla konečně pauza a hlavně Klara si musela dát v hlavě pár věcí dohromady, odpočinout si nejen od únavného cestování a práce, ale musela najít vůbec chuť znovu se zabývat hudbou.

Sestry Söderbergovy si zvolili pro nahrávání velmi důležité desky jejich kariéry oregonský Portland a ti, kteří jim k tomu asistovali byli Tucker Martine (My Morning Jacket, Laura Veirs) i bývalý kytarista R.E.M. Peter Buck a Glenn Kotche z kapely Wilco. “Rebel Heart” začne album v melodramatické atmosféře naléhající kytary. První slova alba:

“You told me once I have a rebel heart
I don’t know if that’s true,”

vycházejí stejně jako celá píseň (a vlastně i celé album) z osobních nejistot, kterou zažila Klara Söderberg. “Rebel Heart” je nádherná píseň a posluchač si může připomenout, co mu mohlo v průběhu tří let chybět, pokud čekal na novou hudbu od First Aid Kit. Po tom, co uplynou tři a půl minuty a zdá se, že píseň skončí, ozve se vyklepávání na paličky a píseň zvýší po vysoce uklidňujícím refrénu svou naléhavost a drama. K samotnému konci slyšíme smyčce, ambiciózní dechové aranže a píseň končí na dobro.

Zdá se, že First Aid Kit jsou zpět a v plné síle!

Jestliže “Rebel Heart” byla dramatická a v refrénu přicházelo k jakési úlevě, “It’s a Shame” je očista. Člověk si víc než kdykoliv říká, jak je možné, že jsou hudebnice ze švédska. “It’s a Shame” má v sobě hodně z Ameriky a nejen hudebně, ale i spirituálně. Je to jakoby si stouply do orosené trávy před kostelem na americkém venkově a hrály příchozím. Další píseň hovořící o rozpadlém vztahu a pocitu, kdy se ocitl člověk sám. “It’s a Shame” má v sobě hodně country a americké folkové hudby.

Fleetwood Mac 21. století

Děvčata prozradily, že při skládání písní hodně poslouchaly zlomovou legendární desku Fleetwood Rumours a na albu je to znát. Zrovna v těchto dnech se jedno z nejúspěšnějších alb všech dob (po stránce prodejnosti i uznání odborné veřejnosti) Rumours prodíralo na vrchol hitparád prodejnosti po celém světě. Není divu, že First Aid Kit s nahrávací společností zvolili zrovna tento termín vydání. Proč ostatně znovu neudělat to, co fungovalo už jednou na podobném albu v historii. Kromě hudebních podobností jsou zde velké podobnosti i v textech. Album Fleetwood Mac bylo tak unikátní i kvůli tomu, že členové kapely album přímo zažívali. Je to neskutečné, ale všech pět členů kapely tehdy zažívalo rozchod, rozvod a nebo jejich vztah visel na vlásku a posléze se rozpadl.

Ruins a Rumours si nejsou podobné jen v prvních dvou písmenech a soudobé album ohromně potěší fanoušky Fleetwood Mac. Ono to má i svou stinnou stránku, ale to až posléze.

“Fireworks” je píseň při které změkne snad i ten největší drsňák, který jede v posilovně “sto kilo na benč”. Pokud je tady hudba z nějakého důvodu, pak aby vznikaly písně podobné “Fireworks”. Pragmatickým způsobem by se to dalo nazvat jako účinné emocionální odtoky. Nejsem básník, tak to nebudu popisovat příliš umělecky, v Bratrech Karamazových je ale jedna část, ve které se Aljoša dostane do jakéhosi existenciálního rauše, dívá se vzhůru na hvězdy, zažívá jakési vesmírné uvědomění a líbá zem, zatímco jí smáčejí jeho slzy. Pokud se do písně doopravdy dostanete, můžete vnímat něco srovnatelného.

Z rauše zpět na zem a po nudné části do irské hospody

Teď ale z mezi vesmírného rauše zpět na zem. Tady bohužel ta euforická chvála končí. Zbytek alba je bohužel jako jízda v Porsche (nebo v nějakém sportovním Renaultu, když už teda…), kdy jedete na dálnici stovkou místo sto třicet. Prostě příliš opatrná jízda. Navíc pokud se vrátíme z těch euforických písní na zem, je to dopad trochu tvrdý, poněvadž začneme zjišťovat, že ony First Aid Kit doopravdy zní nějak moc Americky na to, že pocházejí ze Švédska a najednou to začne být i potíží.

Jestli má dnešní hudba nějaký problém pak je to, jak příliš se obrací k minulosti…

Ačkoliv si myslím, že označit Ruins jako imitaci nebo napodobování by bylo laciné, člověk se nemůže ubránit pocitu, že má rád First Aid Kit jen protože má rád Fleetwood Mac a Simona & Garfunkela. Umělecké období dekadence bylo dekadentní mimo jiné tím, že se umělci začali obracet do minulosti. Jestli má dnešní hudba nějaký problém pak je to, jak příliš se obrací k minulosti jako k záchrannému bodu, ze kterého primárně těží inspiraci.

Je jasné, že pokud chcete hrát folk, asi vždycky tady budou nějaké podobnosti s legendami z minulosti, u Ruins jsou někdy až moc velké, jako “Postcard” — to je píseň ze 70. let, ne? –, někdy je to fuk  — akustické vybrnkávání “To Live a Life” –, někdy tady není znát vůbec a First Aid Kit jsou více méně sami sebou — skvělá “My Wild Sweet Love”, která konečně zase navazuje na silné úvodní písně.

Titulní skladba “Ruins” není něco obzvláště originálního a nebo fascinujícího, je to ale píseň, která má v sobě sílu reprezentovat současný folk a být jedním z jeho vlajkonošů. “Hem of her Dress” konečně posluchače probudí z poklidné jízdy, když First Aid Kit odletí z Ameriky do Irska a píseň se rozvine do nějakého irského svatebního popěvku, kdy začne po: “Too much whiskey,” zpívat na konci písně sborově celá hospoda: “La-da-da-da-da-da.” “Hem of her Dress” se podaří album posunout někam jinam ze stojatého bodu a je to k závěru alba jen dobře.

First Aid Kit – Ruins

Vydáno: 19. 1. 2018
Délka: 39:37
Žánr: Indie Folk, Písničkář(ka), Folk
Rozhodně musíte slyšet: 1. Rebel Heart, 2. It’s a Shame, 3. Fireworks, 9. Hem of Her Dress