Amy Macdonald zní na Under Stars jako dcera Sinead O’Connor. Příště by mohla přihodit více hitů

Dokud bude ve střední Evropě žít současná generace, bude si jméno Amy Macdonald navždy spojovat s rádiovým hitem roku 2008 jménem “This Is The Life”. Vzpomínám si, že před tímhle hitem nebylo tehdy kam uniknout. Česká rádia ho protáčely tak často, že se snad i jejich digitální soubory musely opotřebovat. V roce 2008 se v tuzemských rádiích stala nejčastěji přehrávanou písní. A nejen v tuzemských rádiích. Zaznamenala fenomenální úspěch v celé Evropě. Musíte mi prominout, že jsem asi po hodině vzdal hledání nejvíce přehrávané písně roku 2016, ale naše dlouhodobě dysfunkční oddělení IFPI má ve svých statistikách dost pravděpodobně takový “bordel”, že to nejspíš ani oni sami nevědí.

I když jsem měl osobně, stejně jako každý v téhle republice, asi “This Is The Life” po krk, dost pochybuji, že by nejvíce přehrávaný hit roku 2016, zatím největší hit Amy Macdonald, čímkoliv předčil. I když taková S.I.A. a “Cheap Thrills” je sice taky fajn, nevím jak u vás, ale u mě by stejně zvítězila “This Is The Life”. Ona ta píseň zní po těch skoro 10 letech, když už neútočí ze všech stran, najednou zase fajn. Její stejnojmenné debutové album a teprve 21 letou Amy tehdy doslova vystřelil na vrchol evropských hitparád. Z Amy Macdonald se stal černý kůň hudby roku 2007/2008.  Od té doby se ji takhle vysoko nastavenou laťku překonat nepodařilo. S následujícími alby Courious Thing (2010) a Life In A Beautiful Light (2012) se ale o to pokoušela při nejmenším nadějně.

Amy Macdonald se na Under Stars trochu více posunula od pop-rocku k folku a country. Její hlas se zase posunul do polohy, která více než jindy připomíná kombinaci Alanis Morissett a Sinead O’Connor z posledních alb. Skladby jsou oproti minulým albům o něco klidnější a více minimalistické. Melodie bohužel někdy přešlapují na místě. Hlavně chybí to, co měly minulé alba Amy Macdonald – silné refrény. Krásnou ukázkou je “Prepare To Fall”. Okolo 2 minut si ve sloce Amy klestí cestu k refrénu. Když něco jako refrén přijde, je to velmi rozpačité. Je to jako by autorka raději uhýbala před volnou hlavní cestou do vedlejších polních cest, aby refrén nezněl až příliš povědomě refrénu úplně jiného autora. S blížícím se refrénem se píseň vydá cestou euforického “Óóóó” refrénu ve stylu Coldplay, který dneska kdo nepoužívá, jakoby neexistoval.

Amy se za přímý přístup a milionkrát vyslovená klišé nestydí. Ne že by to bylo nutně špatně. “Be who you are, don’t hide it,” rozhodně špatné motto není, jenže v kombinaci s nikterak strhující hudbou a protáhlými refrény, dělají z alba příliš tuctový zážitek. Je jistě sympatické, že je tady někdo, kdo se nenechává strhnout moderními trendy a jede si prostě svoje. A to ani není potřeba zmiňovat, že si Amy píše některé písně úplně sama. Problém je v tom, že kromě úvodní “Dream On” toho na albu není mnoho, z čeho by člověk nějak jásal nebo kvůli čeho by si koupil CD ve fyzické podobě. Under Stars je ten typ alba, které je sice pěkné si pustit na Spotify či Deezeru, člověk by si ale album nekoupil a ani ho nějak zvlášť nenaláká vytáhnout z kapsy peníze za koncert Amy Macdonald.

Člověk vzhlíží k Amy Macdonald s obdivem. Dělá muziku poctivě, nestojí za ní obrovský tým lidí. Skládá hudbu jen se svou kapelou. Nikdo nemůže pochybovat o tom, že je to skvělá zpěvačka. Člověk by asi musel být velký morous, aby Amy Macdonald neměl rád. O to více je škoda, že “Under Stars” je zatím asi nejslabší album Amy Macdonald.

Doufejme, že na příští album si připraví více “Dream On”, “Slow It Down” a “Mr. Rock’n’roll”.

Vydáno: 17. únor 2017
Délka: 38:59
Žánr: Pop rock
Rozhodně musíte slyšet: 1. Dream On, 4. Down By The Water